 |
| Stručná historie Slavic
Prvně je obec zmiňována roku 1329 v souvislosti s Leo Vlkem ze Slavic.
Před r. 1408 získala ves jedna z bočnich větví pánů ze Svamberka. V r. 1412 se o Slavíce strhl spor mezi Bavůrkem a Hanovci ze Svamberka, kdy byly Slavice patrně vyloupeny a zpustošeny. Zanedlouho přešla ves s tvrzí opět do držení slavických zemanů. V 16. stol. se stává součástí třebelského panství, s nímž Slavice přišly v r. 1711 pod správu třebelsko-trpistského statku Sinzendorfů. R. 1793 prodali Sinzendorfové panství Janu Antonínu Lexovi z Aehrenthalu, jehož dcera postoupila Trpisty se Slavicemi r. 1874 Kinským, po nich od r. 1879 následovali Wydenbruckové. V r. 1896 zakoupil panství rytíř Vilém Kubinský. Při pozemkové reformě r. 1925 byly Slavice od Trpist odděleny a jejich majitelem se stal Hugo Waka s manželkou Hildegardou rozenou Kubinskou.
V r. 1654 je patrně poprvé uveden německý název vsi Mariafels
či St. Mariafels - Svatá Mariina skála. Tento název dala snad vsi kaplička Panny Marie, k níž byly konány časté poutě. Patrně na místě staré kaple nechal v r. 1822 vystavět zdejší správce Georg Grosam kapli novou. V r. 1654 žilo ve vsi 25 hospodářů se svými rodinami. Tereziánský katasr uvádí v r. 1757 vsi 32 hospodářů. V r. 1838 měla obec již 54 popisných čísel a 383 obyvatel. V r. 1930 zde v 65 usedlostech žilo 312 obyvatel ar. 1991 již jen ve 29 popisných číslech celkem 100 obyvatel. Pod duchovní správu kozolupského faráře patřila kaple sv. Vavřince, která je zde uváděna již r. 1757. Tato byla v roce 1767 Sinzendorfy přestavěna na kostel. V tomto období stál ve vsi ještě starý zámek, bývalá tvrz obklopená vodním příkopem a také nedávno vybudovaný nový zámek. V okolí vsi se rozkládaly chmelnice. Mimo kostela sv. Vavřince zde stála již zmíněná kaple Bolestné Panny Marie. V obou těchto svatyních byly konány výroční pobožnosti.
|
|
 |

Stará slavicka tvrz stávala v prostoru mezi čp. 5, 51 a zámeckou sýpkou. Ještě ve 2. pol. 18. stol. je v těchto místech zakreslena čtvercová budova vystavěná na kruhovém pahorku a obklopená vodním příkopem s valem. Zbytky vodního příkopu jsou zaneseny i na mapě obce z r. 1839. Mladší panské sídlo - zámeček využívaný vrchnostenskými úředníky, vzniklo údajné přestavbou starého ovčína koncem 18. stol. Zásadní přestavbu dvora, při níž zanikly zbytky staré tvrze a dvůr získal v podstatě současnou podobu, uskutečnil kolem r. 1820 vrchnostenský správce G. Grosam. Další přestavba zámku proběhla patrně až po r. 1925, kdy se Slavice po pozemkové reformě staly opět samostatným statkem. V té době získal zámek historizující věž v průčelí stavby. Zahradní fasáda byla doplněna lodžií se dvěma věžemi, která se otevírala do zámecké zahrady.
|
|
 |